Neplánované akce jsou ty nejlepší

Když se těšíte na volný víkend, kdy si člověk odpočine od natáčení a střihu, přijde nečekaná poptávka po kameramanovi :).

Asi v půl desáté ve čtvrtek večer mi napsala Kristýna, jestli bych mohl natočit jejich svatbu, která bude hned druhý den v pátek. No, co vám budu povídat, už bylo pozdě, já neměl nic připraveno, mentální rozpoložení nebylo takové, jako vždy když druhý den jedu na svatbu. Potvrdil jsem Týně, že přijedu, má to být v Yard Resort, pěkné místo, kde by to mělo jít jednoduše, tak proč ne? 😀

Takže ještě večer honem honem si připravit vybavení, nabít baterie, nachystat si oblečení. Ale co si vzít na sebe???Tentokrát jsem si vzal místo klasických pěkných a pohodlných kalhot, méně pohodlné společenské kalhoty. Přemýšlel jsem i nad sakem, ale s tím se nedá vůbec natáčet. No dobře dá, ale ne z ruky a jen z gimbalu či monopodu a to je úplně nejhorší co svatební kameraman může udělat. Ty nejlepší záběry se vždy najdou právě točené z ruky, protože než si monopod nastavíte na chtěnou výšku anebo gimbal natočíte do správného úhlu, moment je v tu ránu pryč. Kdybych točil spíše reportáž tak jo, nechám to na tom, je to jistota, ale když si člověk potřebuje hrát, tak co s tím.  Takže sako zůstalo doma a spolehl jsem se jako vždy na košili. Tím se prostě nedá nic zkazit.

Vůbec jsem nevěděl komu vlastně svatbu budu točit, jel jsem do velkého neznáma. Když jsem přijel, přivítala měl moc milá a sympatická nevěsta Týna. V tu ránu to ze mě celé spadlo. Seznámila mě s hrozně fajn fotografkou Luckou alias Blowfly. Jak už jsem psal několikrát, tohle je prostě na téhle práci super, že se člověk pozná se spoustu fajn lidmi. Nakonec jsem se potkal i s ženichem Zdeňkem. Muž s kamennou tváří, aby vykouzlil úsměv na tváři chce chvíli strpení, ale člověk je to naprosto skvělý. Moc dobře se s ním povídá a je to prostě správňák.

Obřad venku, což vždy vítám, kvůli zvukové stopě, bohužel rušivý element bylo tentokrát šustící listí na stromech. Měli úřední obřad, ale domluvili si s oddávajícím pěknou řeč. Bylo to krásný. Mám rád když jsou lidi citliví a emotivní!

Zbytek dne byl hodně chill, ale i tak se mi podařilo nasbírat mnoho materiálu. Párové focení jsme uskutečnili při západu, ale trochu jsme se zasekli, tak jsme to měli jen tak tak, no už je půlka srpna, tak to slunko zapadá zase o něco dříve.

Jelikož jsem to měl domů celkem kousek, tak jsem tam nakonec byl až do pozdních večerních hodin. Už jsem nenatáčel, ale začal jsem tam klábosit se svatebčany, asi jsem hodně společenský člověk, no… Já se vždycky zakecám :D.

Další svatbu co budu stříhat bude hodně emotivní, ale to se nechte připravit.

Koukněte na video a jestli se vám bude líbit, napište mi 🙂


 Blahopřeji novomanželům a ať se jim daří!