Když je svatební den plný emocí, vypadá video úplně jinak…

Je úžasné vidět vždy na svatbě hodně emocí. Když člověk absolvuje velikou dálku, musí to už opravdu stát za to. A také to za to stálo. Alžběta a Marek si řekli své sliby v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové. Cesta je to opravdu dlouhá , ale jsou i delší vzdálenosti. Tentokrát jsem cestou potkal i dopravní policii, která mě zastavila, provedla silniční kontrolu a dali mi dýchnout. Jel jsem téměř sám po silnici hezky na pohodičku, auto v protisměru mě několikrát probliklo, takže mi bylo už jasný kdo se za zatáčkou nachází. Jak jsem viděl, že pán policajt nakračuje do silnice, už mi bylo jasné, že budu muset zastavit, tak jsem neváhal a rovnou hodil blinkra a odstavil vozidlo, pán policajt tak ani nemusel vstupovat do vozovky. Mé slušné a milé vystupování urychlilo celou kontrolu, takže to zabralo ani ne tři minuty a pokračoval jsem v jízdě dál.

Když už jsem konečně dorazil do města, našel jsem si parkování kousíček od kostela. Placené stání 5Kč /1h, berou jen mince, takže uf, měl jsem 10Kč :D, přičemž jsem se později dozvěděl, že to platí jen v pracovním týdnu. To mě ale moc nedrásá, takže mi to vůbec nevadilo. Prošel jsem se kolem kostela a v místních uličkách, před kostelem jsem viděl oddávajícího, jestli to byl kněz anebo pastor, nevím, nevyznám se. Jak mě viděl, bylo mu jasné, že mám namířeno přímo tam. Byl to starší sympaťák a vtipálek :), což mám rád.

Vnikl jsem do kostela, no spíš to byl pro mě takový chrám. Hezčí kostel jsem snad ještě nikdy neviděl a to jsem ateista. Každopádně uznávám všechny možná náboženství a je to každého svobodná volba.

Obřad byl nádherný, Albi s Márou si řekli sliby na z paměť. Bylo to krásné a dojemné. Je to hrozně moc hezký, když si lidé vyznají lásku takovýmto způsobem.

Po obřadu jsme se vydali do penzionu, kde měl pokračovat zbytek svatby. Když jsem se před tím koukal do mapy, měl jsem z místa trochu obavy, ale nakonec to bylo úplně jinak, jak jsem si představoval. Měli to moc hezky připravené.

Vydali jsme se na párové focení a fotografka Aneta Zvejšková nás vzala na místo se supr výhledem a jejím oblíbeným břečťanem :D. Přes hoďku jsme strávili párovým focením, já točením a posbíral jsem ty nejkrásnější záběry, kde to oběma moc slušelo.

Po vrácení pokračoval hod kyticí, respektive svatební kolotoč a vypouštění balónků s přáním. Na konec už jen první tanec a následná párty. Bylo krásně vidět jak se k sobě mají a oba byli dojatí. Ostatně podívejte se sami jak to celé dopadlo.

Tak se mějte a zase příště. Další svatba bude česko muslimská, tak si to nenechte ujít!

Michal